Balada o strašlivém zranění záletného Lojzy

Ivo Jahelka

1:	Sl^G#unce už zapadlo z^Aa velkou m^G#ez ^Fmi u nás v Zl^Cmámaný Lh^C#ot^G#ě, st^D#ejně jak předvčírem, L^C#ojza i dn^G#es pr^Fmotáhnul s^Cme dírou v pl^D#ot^G#ě.

2:	V poslední chalupě tam bydlel pan Král, před chvilkou na vzduch šel trošku, v hospodě na návsi mariáš hrál, zanechav doma svou Božku.

R:	L^C#ojza a B^G#ožka v t^Hýhletý d^G#obě m^C#ěli se d^G#ycky n^Háramně k s^G#obě, ^C#a chudák m^G#anžel n^C#eměl tuš^G#ení, pr^Bmoč Božka č^G#asto l^C#ajntuchy m^G#ění, pr^D#oč je měn^G#í.

3:	Jedenkrát měl pan Král náramnej spěch, a tak dřív zapíchnul karty, před chalupou se mu zastavil dech: Lojza líbal Božku na rty.

4:	Zhrzenej manžel měl náramnou chuť použít hned hrubé síly, nebo mu namíchat do piva rtuť, zdecimovat ho ve chvíli.

R:	"Musím to všechno promyslet přesně, aby mě nemohli postihnout trestně, těš se, proutníku, na pomstu děsnou, po tý mý pomstě tvý šance klesnou, šance klesnou."

5:	Druhej den na půdu vylezl hned, bylo tam krámů, až běda, i pořádný železa nechal tam děd, líčíval je na medvěda.

6:	Pan Král z nich vočistil špínu a prach a péra promazal mastí, z masívních čelistí šel vážně strach - - nejhroznější ze všech pastí.

R:	Večer, když dával praseti šrotu, umístil tajně železa k plotu, čelisti sklapnou na letmý dotek, ten impuls přijde z Lojzových botek, z jeho botek.

7:	Někde u sousedů zaštěkal pes, přes cestu přeběhlo kotě, stejně jak předvčírem, Lojza i dnes protáhnul se dírou v plotě.

8:	Cestu mu vozářil měsíční jas a Lojza náramně ztuhnul, nastraženou léčku uviděl včas, v poslední chvíli se uhnul.

R:	"Jen počkej, Králi, budeš se mračit, nepodaří se ti mě zmrzačit, než si nad tebou vodplivnu hnusem, tak ti tvý pasti znečistím trusem, svojím trusem."

9:	Lojza stáh' kalhoty, učinil dřep, přeměnil v činy svá slova, a považoval to za zlatý hřeb, co Krále rozčílí znova.

10:	Jenže mechanismus fungoval hned, pojistky se uvolnily, když produkt Lojzíkův dokončil let, čelisti se vymrštily.

R:	Sotva kdy Lojza zas přijde k plotu, do budoucna má jednu jistotu: žádnou už ženu nesvede k hříchu - - v železech nechal svou mužskou pýchu, mužskou pýchu.

Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte

Název písně:

Interpret(i):

Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.

1: 
  E                F         E
Slunce už zapadlo za velkou mez
C#m         G#m     A E
i u nás v Zlámaný Lhotě,
  B                     A        E
stejně jak předvčírem, Lojza i dnes
  C#m      G#m         B E
protáhnul se dírou v plotě.

2: 
V poslední chalupě tam bydlel pan Král,
před chvilkou na vzduch šel trošku,
v hospodě na návsi mariáš hrál,
zanechav doma svou Božku.

R: 
 A       E       G       E
Lojza a Božka v týhletý době
 A       E     G         E
měli se dycky náramně k sobě,
A         E      A       E
a chudák manžel neměl tušení,
  F#m       E     A         E      B        E
proč Božka často lajntuchy mění, proč je mění.

3: 
Jedenkrát měl pan Král náramnej spěch,
a tak dřív zapíchnul karty,
před chalupou se mu zastavil dech:
Lojza líbal Božku na rty.

4: 
Zhrzenej manžel měl náramnou chuť
použít hned hrubé síly,
nebo mu namíchat do piva rtuť,
zdecimovat ho ve chvíli.

R: 
"Musím to všechno promyslet přesně,
aby mě nemohli postihnout trestně,
těš se, proutníku, na pomstu děsnou,
po tý mý pomstě tvý šance klesnou, šance klesnou."

5: 
Druhej den na půdu vylezl hned,
bylo tam krámů, až běda,
i pořádný železa nechal tam děd,
líčíval je na medvěda.

6: 
Pan Král z nich vočistil špínu a prach
a péra promazal mastí,
z masívních čelistí šel vážně strach -
- nejhroznější ze všech pastí.

R: 
Večer, když dával praseti šrotu,
umístil tajně železa k plotu,
čelisti sklapnou na letmý dotek,
ten impuls přijde z Lojzových botek, z jeho botek.

7: 
Někde u sousedů zaštěkal pes,
přes cestu přeběhlo kotě,
stejně jak předvčírem, Lojza i dnes
protáhnul se dírou v plotě.

8: 
Cestu mu vozářil měsíční jas
a Lojza náramně ztuhnul,
nastraženou léčku uviděl včas,
v poslední chvíli se uhnul.

R: 
"Jen počkej, Králi, budeš se mračit,
nepodaří se ti mě zmrzačit,
než si nad tebou vodplivnu hnusem,
tak ti tvý pasti znečistím trusem, svojím trusem."

9: 
Lojza stáh' kalhoty, učinil dřep,
přeměnil v činy svá slova,
a považoval to za zlatý hřeb,
co Krále rozčílí znova.

10: 
Jenže mechanismus fungoval hned,
pojistky se uvolnily,
když produkt Lojzíkův dokončil let,
čelisti se vymrštily.

R: 
Sotva kdy Lojza zas přijde k plotu,
do budoucna má jednu jistotu:
žádnou už ženu nesvede k hříchu -
- v železech nechal svou mužskou pýchu, mužskou pýchu.

Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.

Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.

Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:53.893+00:00

Balada o strašlivém zranění záletného Lojzy

Ivo Jahelka

Playlisty / Interpreti:

Ivo Jahelka : [ 65 ]